První kronika obce - Památky obecních záležitostí 1851

První doložené obecní zápisy pochází z roku 1851. Do dnešního jazyka je přeložila paní Marie Rybová a přepsala paní Dominika Bařinová. Děkujeme za jejich práci.

Poznamenání základů škole Vacenovské

     Založení škole Vacenovské se stalo hned roku 1848 od 20. října, však toto založení se stalo až v roku 1850, 20. února ukončeno bylo.

     Obec Vacenovská se zavázala školní dům, tak taky vyživení učitela uspořádali od 130 zlatých st. kdyžto c.k. krajská komis od vyhlédnutí kvartým od roku 849 zde přítomna byla, tak taky poněvadž se to všecko skrz odstůpení Milotického rektora Johana Goya kdyžto on protiv tomu odpadnutí od Milocké škole nic nenamítal za dobré uznalo a taky v obci Vacenovské to povolení k uspořádání prostředí školy od c.k. m. st. Gubernium pod listem 26459 od 19. července 849 podosáhlo a od tej doby je škola ve Vacenovicích potvrzena.

     Nový učitel byl hned v r. 1848 prozatímně přijatý a od 20ho února 1850 dekretem potvrzený a sice se jmenoval Anton Urbášek. Druhý učitel byl přijatý v roku 851, poněvadž škola prázdná po odejítí učitela byla, tak taky byl potvrzen nynější pan učitel Petr Oberhauer ode dne 21ho ledna 1852. Stalo se ve Vacenovicích dne 2.ho února 1852.

     Franz Měchura     starosta               Jan Ingr              náhradník

     Jakub Dobeš         radní                   Jozef Křiška            ´´

     Vincenc Výlet       radní                  Franz Bábíček         ´´

     Josef Klimeš         vibor                  Ant. Urbášek           ´´

     Pavel Bábíček         ´´                      Franz výlet         odhadatel

     Fabian Bolf             ´´

     Matůš Grufík          ´´                        a toho času při škole

     Jan Výlet                ´´                        stvrzený přednostou byl

            Tento výbor byl zřízený v roku 1850

     V roku 1852 posledního ledna bývalý náš učitel dostal se na školu do Milovic který se jmenoval Anton Urbášek, a hned na jeho místo jsme přijali nového učitela, který se jmenoval Petr Oberhauer a 8. února 1852 se sem dostěhoval.

     Roku 1853 tého 1. července o půl šesté hodině navečér až do půl sedmé takové krupobití přišlo na naše osení, tak že všechny pola přetlůklo. Takové krůpy padaly, že půl funta vyvážila, cesty byly tak ledem vyložené, jak silnice kamením. Réž, pšenice, ječmen, ovsy, erteple, turkyně, konopí o všechno my v obci vacenovské sme přišli. Takové neštěstí přišlo že sme mysleli, že všichni zahyneme. Dobytek na poli utlůkly, moc lidu aj zahynulo.

                                                                                       Franz Měchura

                                                                                                     starosta

                                                                                       Franz Neduchal

                                                                                                     sused

Na toto potlučení se dostalo benefikací, třetina daně byla od místodržitelstva občanům darovaná.

                                                                                       Josef Klimeš

                                                                                                   starosta

     Na dva sáhy od mlatevně losek je široký 35 sáhů, na druhém kameni losek je široký 27 sáhů a 5 střevíců. Na třetím kameni od Dobového (Dobšových hranic) široký losek Bábíčkůj 15 sáhů 5 střevíců. Na čtvrtém kameni 12 sáhů 2 střevíce.

     Toto se prohlédlo dne 18 listopadu 1853 za pudmistra Frant. Měchurky, radního Vincka Výleta.

     Táto výměra se týká Jána Bábíčka č. 130 důle na klínku.

     Zvonica je renovírovaná, tj. opravovaná v roku 1855.

                                                                             Josef Klimeš

                                                                               Starosta

     Hotař, bývalý čtvrtník č. 22 Martin Ingr zasadil na cestě k Miloticům, blíž kapličky

osm /:8:/ lipek v roku 1854.

     Dne 2 dubna 1854 byl na místo starosty Franca Měchurky č. 59 u c.k. podkrajského sůdu

v kyjově nový starosta vyvolen, a sice : bývalý rychtář Josef Klimeš č. 58, býl od výboru zvolen Franc Měchura  se stal na jeho místo výborníkem.

     Při volení býl  Franc Měchura     starosta

                             Jakub Dobeš         radní

                             Vincenc Výlet      radní

                             Josef Klimeš         výborníci

                             Pavel Bábíček             ´´

                             Fabian Bolf                 ´´

                             Jan Výlet                     ´´

                             Matůš Grůfík              ´´

              Petr Oberhauer při volbě

     V roku 1854 nechál jsem si dle své vůle a potřebi kuchin přistavit, šporhand jsem zjednál.

     Vystavil a ze světnice do kuchyně dveřa probůrat nechál. K tomuto přejinačení jsem dostal od starosty Josefa Klimeše 10luz z obecní pokladnice.

     Dokud šporhand nebyl postavený a dveřa do kuchyně probůrané, bylo ve světnici velice mokro, tak že ze zdí přes celou zimu tékávala voda. Včíl je ve světnici sucho.

                                                                  Petr Oberhauer

                                                                  národní učitel 

     V roku 1855 3ho srpna začali lidi mřít na nemoc tj. (koleru) a tak trvala ta nemoc 6 neděl, že jich ve Vacenovicích zemřelo na tu nemoc (koleru) okolo 40 mladých i starých Vacenovských.

                                                                                          Jan Bábíček

                                                                                               písař

     V roku 1857 potkalo vacenovsků obec neštěstí ohně, práve 1. září vyhořelo 29 čísel od 2. až po 14. a zas na druhé straně od čísla 65 a do konce důle, při hrubém větru.

                                                                                        Představený obce

                                                                                                     Josef Klimeš

     Konškripcí bylo ve Vacenovicích v roku 1857 17 tého prosince a byli páni z Kyjova, pán aktuár a jeden písař jmenoval se Hošek a to bylo za představeného obce Vacenovskéj Josefa Klimeša a tak ti jmenovaní byli při tom.

                                                                                         Johan Bábíček

                                                                                              písař

     V roku 1858 opravoval ve škole železný kříž Jan Bábíček tehdejší písař obce Vacenovské.

                                                                                         Ján Bábíček

                                                                                             písař

     Služebnosti v zesypání rži

Panu rektorovi Milockému přijde                                 6 měřic     6 achtelů

Milockému hlásnému                                                    5 měřic    3 achtele

Vacenovskému hlásnému a zvonaři                            15 měřic    

Z toho musí dat 1 měřicu úřadům

Nebo ¼ vína a pečenů hus

Vacenovskému hotařovi                                             14 měřic

Z toho musí dat ¼ vína a pečenů hus nebo 1 měřicu rži.

Písařovi                        ¼                                              6 měřic

     Do Kyjova skrz úřední záležitosti tak može dostat dycky kdo by tím od představenstva byl poslaný 26 kr. za ½ dne, za celý den 60kr.

Představený si može vzít fiřpon.

Obecná posel má služby i od bubnování 16 zlatých.

     V roku 1859 začal náš Císař pán Rak. František Josef, tehdejší panovník stáří 29 roků začal vést vojnu s Králem Sardinským a císařem Napoleonem Francůzů a to se začala vojna hned časně z jara v Itálii a v červenci se skončilo tak, že na obou stranách zahynulo vojska okolo 70 000 mužů. Pán císař chtěl naštěstí uzavřít pokoj, jak si každý přál, zajistil Královi Skandinávskému Lombardsko a tak se uzavřel pokoj.

                                                                                           Jan Bábíček

                                                                                              starosta

     V roku 1859 8ho listopadu od představenstva obce Vacenovské u domku č.105 od strany Ingrové toho domku se mu z obecní podzemnosti odprodalo 12 sáhů. Majiteli toho čísla 105 Franckovi Kriškovi.

                                                                                          Jan Bábíček

                                                                                            starosta

V roku 1861 23.února byly zavedeny dle c.k. nařízení nové volby v celém c.k. držení, pročež taky se v našej obci zavedly a zvolený byl výbor, který pozůstával ze jmen a sice

    za pudmistra                          Jan Bábíček

    za prvního radního                Franz Neduchal

    za druhého radního               Franz Výlet

    za výborníky                         Josef Klimeš

           ´´                                     Pavel Bábíček

           ´´                                     Jakub Dobeš

           ´´                                     Petr Řihák

           ´´                                     Vincenc Výlet

           ´´                                     Jan Výlet

           ´´                                     Vincenc Ingr

           ´´                                     Martin Bábíček

           ´´                                     Jan Šťastný

   za náhradníky                        Vincenc Krištof

                                                  Jan Ingr

                                                  Jan Hanák

                                                  Josef Křiška

                                                  Josef Příkaský

     Též také v roku 1861 se volilo v celém c.k. držení do sněmu do Brna z celej Moravy 100 mužů a ten sněm pozůstával z Biskupa Holomůckého a Biskupa Brněnského.

I.ze 30ti poslanců z třídy držitelů velkých statků

II.ze 37 poslanců z komor obchodnických a živnostnických

III.z 31 poslanců z Moravy nižších obcí z našeho kraje a seice okresu Kyjovského, Ždánského a Hodonského byl vybraný jeden do Brna: a to byl pán František Weber, farář na Milockéj fáře.

                                                                                      Vacenovicích  dne 22 března 1861

                                                                                                 Ján Bábíček

                                                                                                   starosta

     1861

Nepršalo od 12.červenca až do Všech svatých tak se muselo set do takového sucha, že žádný člověk starý takové sucho nepamatoval a také málokde bylo vidět zeleného obilí. Réž byla také po novém roce za 5 zl. nových peněz.

                                                                                  Vacenovicích dne 20. listopadu 1861

                                                                                                  Bábíček

     1862

Skoro bylo teplo z jara tak, že to obilí od podzimku zaseté to zrno z jata scházelo, byla pěkná pohoda, pak ale bylo zas hrubé sucho, že to bylo k strachu réž na suchých místech byla zvadlá a žita žluté, tak že bylo v každém kostele modlení za déšť, ale potom na 10.května začalo pršet a namoklo pěkně.

     V roku 1861

se spravoval mostek v červenci důle za představeného Jana Bábíčka vrch byl docela nový a spodek ze starého slůží po opravě.

                                                                              Vacenovicích dne 20ho května

                                                                         znamenal roku 1862 J. Bábíček  starosta

     Roku 1862 10ho ledna

dalo se Františkovi Viletovi při jeho domku krom co měl domek již zaplacený totiž od zdi 3 sáhy a pak 15 sáhů se odměřalo zdélky a vzadu od Nedůchalového plota 8 sáhů široké

                                                                                         Bábíček

                                                                                         starosta

     V roku 1861 byli budované korůhve hedbávné zbudovali se za aksydenci z prodaných teav co inšéle-leta se propilo to se obrátilo na nic a ostatek se obrátilo z obecní kase a koštovali 78 Ry. nových peněz jedině s přičiněním tehdejšího starosty Jana Bábíčka a též i všech výborníků.

/: Číslo politické 4736 :/     (opis)

     Z ohledem na žádost obci 3. října 1861 od správců statků v obci přednešené nám uznal c.k. okresní úřad týkající se uhradění výloh na okresní silnice, dohlídky a vydržování tych samých, následující nařízení vydati, které od 1.ho listopadu 1861 do platnosti vstůpiti má.

1. O peněžitých silničních fondech

Ty od roku 1850 pro obce každého bývalého panství pozůstavajících peněžité silniční příplatky strany úřadů nevidí a se taky od Silničního úřadu platy na silnice vyzdvihovat nebudou.

Všechny platy na vydržování aneb stavby silnic potřebné vyžadují se od strany velkostatkářů v obci buď bez prostřední neb na cesty c.k. okresního úřadu který jich k požadování míti budou.

Tam se čítají jmenovitě platy na stavbu silnic, službu pohrabáční, útraty na silniční nářadí, pak komisionelní výlohy.

C.k. okresní úřad ustanoví obci lhůty k placení a kdyby tá samá promeškána byla, vyzdvihne plat na cesty exekucí.

Ty až do 31.října předepsané příplatky do silničních fondů musejí (silničnímu úřadu) berničnímu úřadu odnést, který na obci k lepšímu zůstane, to se to samé uvidí, jak také se k placení pozůstaví dluhy k zaplacení odkážou.

Co se ale týká materiální práce neb platu zůstanou všechny obce bývalého panství dosavad společné.

2. O dohlídce na okresní silnice.

Ten od bývalého krajského úřadu ustanovený cestný dohlížitel Jan Hošek propouští se od 1.ho listopadu 1861 ze služby a od tej doby se také jeho plat od silničního fondu zamezí. Dohlídka na okresní silnice přináleží onomu velkostatkářství v oné obci v kterých hranicích se silnice vynachází.

Vrchní dohlídku na silnicích koná c.k. okresní úřad.

3. O vydržování okresních silnic, pak silniční stavby. Každé obci se oznámí kolik šutrů v které lhůtě na silnicu přivezeno býti musí. Ten šutr převezne c.k. okresní úřad.

Malé opravy na mostech a t.d. možů obce vykonati, když se ale o stavby nových mostů, kanálů, silnic a t. d. jednat bude, jest c.k. okresnímu úřadu oznámiti, by ten samý on nařízenou licitacy stavby vykonati nechal.

                                                C.k. Okresní úřad v Kyjově dne 15.října 1861

                                                          C.k. Okresní představený

                                                 Ve Vacenovicích dne 19.června 1862

                                                opsal k budoucí paměti obce představený

                                                                         Bábíček

                                                                         starosta

1862 roku dne 16 října chytil Ján Bábíček tehdejší starosta dva desertéry, husary, uprchlé z Prostějova, kteří při sobě měli pistole nabité, kdyžto při hrubém nebezpečenství se chytli.

                                                               Vacenovicích dne 20 října 1862

                                                                                Bábíček, starosta

Chytili ty dezentýry, též i druzý, ale peníze zebral které se dostali totiž 40 zlatých.

20 zlatých dostal Ratiškovický myslivec Nedůchal.

Dostal 2 zl. Jan Ingr, ostatek sy pán Bábíček podržel sám, šak chytil dezertéry.

                                                                                               pozdější zápis

    1862 dne 31.října vypukl ve Vlkoši hrubý oheň kdy i pokryté stavení pod šifama i pod křidliců zhořali.

Na to občani Vacenovščí jim darovali 9 kop dlůhéj a krmné slámy.

    Na to ale 2.ho listopadu 1862 zas vypukl v obci Sobůlky též hrubý oheň a tam občané Vacenovščí složili 9 ½ mír rži 5 kop dlůhéj a ječné slámy, když se to pro památku v paměti.

                                                                         Vacenovicích dne 21.listopadu 1862

                                                                               Bábíček

                                                                               starosta

    1863 Vacenovščí občané na okrášlení Chrámu Páně na Velehradě v roku 1862 darovali 13f50 roku 1863 66.19k.

                                                                        Vacenovicích dni 18 května 1863

                                                                                                    Bábíček

     Roku 1863 přišel mráz z 2hého na 3ho června a z 3ho na 4ho června právě na Boží Tělo, tak silný že se led ukázal a také zmrzly rži, které byly při dolinách moc podsedníkům, všechny erteple byly již pookopávané a zmrzly na tabák, turkyně dyně a fazule na skrz. Seno bylo za 3f 40kr.

                                                                                    Bábíček

    Roku 1864 jaro bylo dlůho chladné a hojnost byla v tom roku všeho obilí tak, že byla míra rži za 2 zlaté, erteplí též hojnost, jenom víno na podzim zmrzlo a skoro nebylo k pití to se necenilo nic a v tom roku vyhořely Vacenovice ve Špitálce u Karla Jocha, pak Melichar Bábík, Franz Křižka a Jan Kůtný aj ten ze stodolů.

    Roku 1865 dostal František Ingr na domek plac vedle Ignáce Křišky ve Špitálce a sice osm sáhů od sůseda Křišky a osm sáhů zdélky, dal do obecní kase za to 30zl.

Tak teho roku 1865 dostal Kašpar Krist plac na domek vedle Rigara a sice jedenáct sáhů šířky

    Roku 1865 vstůpil zákon silniční v platnost totiž že dle toho zákona vydaného dne 18 června t.r. na jeho náklad výbor z celého okresu Kyjovského volený a bylo 15 výborníků ze samých starostů a radních vyvoleno pak ten výbor dne 27 září 1865 roku volil ze sebe správce neb předsedu a byl vyvolený Jan Bábíček tehdejší starosta z Vacenovic kterému se celá ta správa a dohlídka všech okresních silnic pozůstávající z 9ti mil odevzdala.

                                                                1866

     Velice památný, který navěky se spomínat bude skoro bylo teplo a obila všechny, slovem všechny polní plodiny byli pěkné a na Svatý duch totiž 23 května a 24 ho kde již rža kvétly takové mraze po 2 noci přišly že led na vodách potahnutý byl a zem zmrzla, teda všechny, všechno zmrzlo, réž se hned sekla a selo se proso a pohanka, to se potom trochu podařilo. Spíš byla réž míra za 2 zlaté 60kr. postůpla za 5zl 50kr.

     Na to v měsíci červnu vyjelo od nás na profanty 27 vozů. Objevila se s pruským králem a naším císařem Františkem Josefem toho jména válka velká a krutá, tak že dne 3.ho července 1866 naše vojsko pod vedením vůdce války jenerála Benedikta u Královského Hradu od Prušáků bylo na hlavu poražené, tak že se tam zhubilo okolo 100 tisíc mužů od obůch stran a od toho času naše vojsko trapem uhybalo od Moravy do Rakůs, pak do Uhru a k Vídni a Pruské vojsko okolo 15 července bylo v Maravě a dne 21ho se objevilo i v našej obci 13 mužů pruských husarů, který vzali sůsedovi Pavlovi Bábíčkovi č.59 jedného koně, ale dostal po válce od našej vlády druhého, zas pěknů klisnu. Potom ještě asi 4krát pruské vojsko přišlo rekvírovat, ale nebylo to tak strašné jak se předpovídalo než přišli. Že mladých lidí schopných k vojsku i mladé ženy sebou berů a to trvalo že vládli sami prušáci na Moravě a Čechách až do 4ho srpna, od toho času se stalo příměří a museli se prušáci živit z našich prostředků. Každý voják kašu 1 funt masa 1 židlík vína chléb, totiž dobře se najíst.

     A byli na kvartýrách po Moravě v našej obci byli jen 8 dní ale to již fasovali již nežádali nic. Pak 2ho září 1866 odtahli pryč a furt již potom odjížděli do Pruska nastal docela pokoj.

     V téj době též měl Vlašský (Sardinský) král vojnu s našim c. pánem a také vida nebezpečí pustil poslední Italiju totiž Benátky Sardynovi.

     Pozděj po téj válce dostali se náhrady za to živení pruského vojska úplně tak že na jednoho muže kdo ho docela živil dostal 50k. Přišlo peněz do mnohých obcí např. do obce Vracova přes 8 tisíc, byli nejvíc obtěžované v našem okresi obce Šardice a Koryčany.

Naše obce také co rekvírovali 2 tisíce, dobytka hovězího a jiné podrobnosti jako chléb dostala 264 zl. čímž také to měli nahrazené. Daně se neplatitli čekalo se, že za ty profanty peníze přijdou, ty ale váhali.

     V roku 1868 za ty profanty o platě ani slechu.

     Ten rok byla také hrubá kolera 1868.

    Dáno místo na vystavení domku na obecním podle Kristiána Vincencovi Dobešovi 8 sáhů šířky za 30zl. a i též Josefovi Miléřovi 8 sáhů za 30zl. a Františkovi Výletovi podle Ingra 10 sáhů šířky za 30 zl. a též platil za to pak Františkovi Ingrovi č.22 podle Jana Kůtného též tak 30zl. a 10sáhů Ignácovi Měcháčovi podle Ingra Fr. za 30 zl. a k tomu musel každý pro úřady za vyměřování tech míst 5 zl. položit hned.

                                               Ve Vacenovicích dne 1ho Máje 1868

                                                     Fr. Nedůchal

                                                        starosta

     1868 dne 1.ho máje

     Melicharovi Dobšovi se přiměřovalo kus proti židové zahradě z jeho zahrady zadarmo, jenom musí povolit přes ty zahrady vrata které obec dá udělat pak budůcně mosí sám ty vrata Dobeš opravovat neb dělat a povinnosti nést z toho vypadající.

                                                  Fr. Nedůchal

                                                    starosta

     V tom roku jest ve Žlébkách nový mostek udělaný a na Pastviskách cesta obházaná přes celé Pastviska.

                                                 Fr. Nedůchal

                                                    starosta

     Roku 1869 dne 7ho března obec kůpila hospodu č. 40 od Krescencije Holeček a Maryše její dcery  provdané Zapletal za 3280 zl. rovněž všecky bývana (?) a k tomu i zahrada celá a sklepy.

                                                            Nedůchal, starosta – Přeškrtnuto

1870

I.V tom samém roce obec odprodala domek č. 133 Janovi a Vincencovi Grufík za 920 zl. c. r. pak odprodala zem Klínek vedle chalůpky po Františkovi Fridrich na 17 5/6 sáhů šířky po gruntovní roli Antonína Dobše od Bábíčka a od 26 sáhů šířky prostředek 20 1/6 šířky pak délky od 34 3/6 od chalupy 20 z délky za 272 zl. c. .r. Janu Macháček.

II.Jezera na Jaroškách Pavlovi Bábíčkovi pod Jarošků Jana Šťastného č. 55 a Jána Bábíčka č. 55 to se odprodalo za 25 zl. c.r.

III.Příhon celý Vincencovi Macháčkovi za 420 zl. v r. 1874 6.ho prosince se ten příhon opětně prodal a kůpil ho Jan Ingr č. 29b ve Vacenovicích ze 440 zl. ale peníze Vincenc Macháček dostal.

IV.Prostřední Jezero Fabiánovi Bolfovi za 285 zl. Kůpena zas hospoda v roku 1870 bez domku za 2300zl. Domek v tom roku Kruscencie Holeček zvlášť za 500zl.

     Opakování 1870

I.Obec prodala domek č. 133 Jánovi Grufíkovi pod následující výminku a že domek ten se žádnému obchodníku na nijaků jinší živnost bez povolení obce prodat nesmí. Jedině pak domkaři. Za to se kůpila hospoda č.40 za 2300z.

                                                                                          Nedůchal starosta

II.Obec kúpila domek od Krescencie Holeček na sklepě za domluvenů sumu 300 zlatých rakůského čísla dne 29/3 1870.

III.Dubňanom dala obec Vacenovská 4 kopy slámy vyhořeným dne 20/9 1870

                                                                                          Josef Řihák

     1871

I.Dáno na místo na postavení domku Martinovi Bábíčkovi z obecního pastviska podle Janka Ingrů 9 sáhů široké za 30 zl. a 10 sáhů z délky.

II.Dáno na vystavení domku z obecního posuňku Františkovi Miléřovi podle Janka Maradů 8 sáhů široké a 10 sáhů z délky, za 30 zlatých.

III.Ignácovi Příkaskému také se dalo 8 sáhů široké a 12 sáhů z délky za 15 zlatých.

IV.Františkovi Zemkovi také se dalo 8 sáhů široké a 10 sáhů zdélky také 30 zlatých.

                                                                                       Josef  Řihák

                                                                                          starosta

     Isidorovi Šmídovi se prodalo 4 střevíce široké na vystavení mlatévky za 3 zlaté.

     Dáno na vystavení donku Franckovi Bábíčkovi z obecního pozemku za sumu 30zl.

                                                                                      Řihák

     Dne 18 června roku 1871 vypukl oheň a zhořalo 8 chalůpek ve Špitálce 7 hodin večer.

                                                                                   Josef Řihák

                                                                                      starosta

    Prodáno Josefovi Uhlíkovi pod domkem na 7 sáhů zdélky a 3 sáhy na šíř za 7 zlatek.

        1872

     Roku toho zbudovaná nová korouhev hrubá pro Milotický chrám Páně čehož podnik dali Jan Bábíček č.24, Frant. Nedůchal  č.60 a Josef Klimeš jsouce zakladateli davše B. 20zl. N 5zl. a K 10zl. Něco pak občané přispěli spolu obec Vacenovská.

                                                                               Josef Řihák

                                                                                starosta

Do Milovic se dalo vyhořeným slámy II. Kopy každý sedlák dal.

R. 1872 na 1873 nebylo žádné zimy tak že nebylo možná ledovně ledem zásobit.

                                                                             J. Řihák

                                                                            starosta

                   1875

     Dne 1.ho ledna 1875 obec Vacenovská odprodala mlatevňu u hospody Františku Hofrovi za 160 zlatých tj. jednostošedesát zlatých a sice pod tema výminky že když kupní cena do posledního června (když nezaplatí na nový rok 1875) 5% úroky ze sumy dlužné platit prodej se stal, že se k téj mlatevni 4 sáhy dorovnaly, co tá mlatevňa obnáší zahrady se prodá, více ale né. Byla v tom placi jedna hrubá jabloň. Zplatil hned na to 40 zlatých, ostatní je dlužen.

                                                                              Bábíček

                                                                              starosta

            Platy jež obec Vacenovská služebníkům každoročně v penězích dává:

1. Milotickým hlásným u kostela                       1zl.     26kr

2. Varhaníkovi                                                   10zl.

3. Od opatrování býků                                         2zl.    60kr.

4. Našemu hlásnému                                           1zl.

5. Služby starostovi  (pro smích)                       35zl.

6. Písařovi                (pro smých) (orig.)            15zl.

7. Kasýrské                                                        20zl.

8. Milockým kostelníkom služby                        5zl.

9. Spěvákom Vacenovským služby                   10zl.

10. Hlásnému      ´´                 ´´                         60zl.

11. Hotařovi        ´´                ´´                          50zl.

                                                                          219zl. 86

     Dvům radním služby                                       8

                                                                          227, 86

Na struny ročně varhaníkovi                                 1,10

Sesypání obilí rži

                                                                                               měřic        achely

p. rektorovi Milotickému                                                          6                6

hlásným                                                                                     5                3

za písařsků službu                                                                     6

                                                                                                18  měr       1/2acht.

                                                   1876 roku

     Dne 5ho, 6.7. února pršel sníh tak silno, že v poledně 7ho již ho bylo všude na 2 ½ střevíce spíš ho bylo též něco a proto nebylo pamětníka, aby kdy tolik snihu bylo.

                                                                                              Bábíček

                                                                                              starosta

                                                   1877

     Dne 28dubna 1877 se Josefovi Klimešovi prodalo místo na chalůpku a sice 10 sáhů šířky a 10 sáhů zdélky vedle Martina Kůtného mladého k Hůštíku za cenu 50zl.k.c. za výměru dal hned 5 zlatých pro úřady.

     Dne 7ho října 1877 se prodalo Filipovi Brázdilovi při jeho chalůpce na dvorek od 9 II sáhů za 6 zl.c.k., pak komisi 2 zl. c.k. poněvadž od mostka té strany zahrádkajim již spíš patřila, teda jen se přidala protiv tomu strana druhá.

                                                                                               Fr. Nedůchal

                                                                                                 starosta

     Most u kovárně jest znovu vystavený i za Janáčkama.

                                                   1878

           Požár při velkém větru

     Dne 24ho dubna 1878 o ½ druhé hodině v noci vyhořelo první číslo 36 důle až číslo 25 jen domy.

Druhá strana od hornice čís.43,44 45 jen domy a číslo 45 František Výlet domy i mlaty až číslo 58, pak 59 Měchura a 60 Řihák jen mlatevně.

     Dohromady 36 stavení a 21 stodol.

                                                    1877

    Most pod Rudníkem novo vystavený od obce Vracova, Ratíškovic a Vacenovic stál 108       obec Vacenovice 1/3 t.zn. od 36 zl. 19kr. Vrchnost Milotická nahradila z té příčiny, že nebude potahovaná k jiným mostom v tom roce.

                        Příspěvky pro vyhořelé:

                                                                                 peníze

z Milotic                     slámy   11fůr

z Ratíškovic                            10´´

z Mistřína                                  9´´

ze Skoronic                               9´´                             1zl.

z Vlkoša                                  10´´                             1´´

z Něčic                                      2´´                            13´´

z Rohatce od pana faráře Josefa Vychodila              10´´

stará a mladá Semanka?                                              2´´

pan farář z Milotic 1 kopu slámy, 1 kopu otépek      10zl.

Jeho Veličenstvo Císař pán daroval pro vyhořelé ze své pokladnice  300zl.

Zemský výbor odeslal                                              600zl.

Od Okr. hejtmanství ve Vyškově                               33zl. 65

Od Okr. hejtmanství Velké Meziříčí                           4zl.  80 

Od okr. hejtmana Nový Jičín                                       6   o1/2

Od okr. hejtmana Hustopeče                                        5     59

Od hejtmanství Rýmařov                                             1     50

Od Městské rady Brna                                                27    50

Od okresního hejtmana Moravská Třebová

      obce Jevíčko, Březová, Světlá spolu                      9     14

od obce Vracova skrz hejtmanství                             20

od obce Dolní Klášter ok. Třebíč                                 2     47

od obce Černotín  okres Hranice                                  5

od obce Klobůky okres Hustopeče                            10

z okresu Šternberk                                                     14      50

od Městské rady Třebíze                                             6

od okr. hejtmanství ve Vyškově                                  8

od okr. hejtmanství v Dačicích                                    5      20

                                                                    suma 1.096      36

tato suma byla mezi vyhořelé rozdělena od tehdejšího starosty

Fr. Nedůchala

     Začátek stavby školy

     Dne 4 mája 1877 kůpený sklep od Jana Bábíčka za starů školů k rozebrání za 270zl. pak dne 18 srpna 1878 odkůpený domek od Jána Vašíčka k odstranění a k rozšíření místa školy. Za cenu 250zl. c.k. a místa zdarma jak na sklep Bábíčkovi, tak na domek Vašíčkovi co přídavek.

                          Stavba školy

     Pronájem té stavby se stál dne 6tého listopadu 1878 ve veřejné dražbě a pronajali tuto stavbu Khonů ze Bzence a stavitel býl Václav Paterna z Kyjova za sumu od 6.895zl. a stavbu započali 1ho dubna 1879 pod zednickým polírem Řepů z Osvětiman který dle kontraktního protokolu školu do 15srpna 1879 dostavit měl.

Táto stavba školy v tom časi vystavena nebyla až dne 30tého listopadu 1879.

Za příčinů, že stavitel Paterna nechal přivézt stavební dřevo zpolovice zhnilé a na stavbu školy nehodící.

Bylo mu toto dřevo dm – v přítomnosti znalce Glo“ce a správce velkostatku Pavelky. Totot dřevo dílem již zazdíté a na vazbě dáno, 31kusů vyměněno a druhé dáti musil.

                     1880

     Mistřík vyhořel v dubnu 1880 a pročež na žádost tamního představeného Antona Klimeše se sbírka v naší obci pro ně zavedla a taky se slámy tam odvezlo 5 fůr a drev a sena 3 fůry.

     Pak v tomto roku 1880 se prodalo obecní jezero hrubé na Jaruškách Janu Bábíčkovi č.130 za 140zl. t. jest jednosto čtyřicet zlatých c.r. a neměřala se mu míra až jak inženýr vyměřá.

     V tomto roce byla úroda dost obstojná co se týká obilí bylo dlouho sucho přirežno tak bylo velice podárné.

     Erteple ty na více místech hnily, na podzim když se kopaly byly 100 kilo za 3 zl. a když se sadily zjara, bylo 100 kilo za 1 zlatý 50kr.tedy na polovic cena klesla.

     Valíčkovi Jiřímu ze dne 21ho května 1880 s panem inženýrem jeho plac u chalůpky vyměřál a tady od strany sůseda Jana Mikulčíka v tom čele má 6 sáhů od strany Dřínovce má 8 sáhů zdélky má 13 sáhů a 3 střevíce.

     To se vystůpilo od Zemkového o 1 2/2 sáhu, dal nebo se mu od strany Belkového 1 sáha odebrala skrz našíření ulice, neb spíš měl od strany Mikulčíka 7 sáhů, od Dřínovce měl 9 sáhů.

                                                                                                Bábíček

                 Roku 1882

    Se zesyalo pro zaplavené obce v okresi Vyškovském a na jinších okresech poškozeným obyvatelům 17 a půl hektolitru rži, kterůžto réž představený tehdejší prodal a peníze na hejtmanství odvedl. V roku tom bylo veliké sucho ale obilí bylo eště dosti enom z dobytkem byla bída nebyla pastvy.

                                                                                                   Kůtný

     V roku 1883 velmi nadělala voda škody tak že nejen při Moravě zaplavila a zebrala sena nýbrž při každém potoku bylo velmi zaplaveno že lidé nemohli už suché seno sobě odvézt. To se stalo 19 a 20 června tak, že po oba dni v noci velice pršelo.

                                                                                               Jakub Koutný

     V roku 1883 se stal se stal na národní obecní škole ve Vacenovicích  Jozef Skřítecký nadučitelem.

                                                                                              Jakub Koutný

                                                                                                 starosta

     V roku 1883 a 1884 byla velmi teplá zima, tak že jen pár dní mrzlo a něco málo snihu bylo zjara celý březen bylo teplo tak že stromy pučely a sucho též zjara bylo.

     V roku 1883 se prodalo z obecního posuňku 10 sáhů šířky a 10 sáhů zdélky vedle Františka Bábíčka Janovi Koutnému na vystavení domku za cenu 50zl.

                                                                                             Koutný starosta

     V roku 1884 dne 7 dubna se stal v obci Vacenovice pořádek mezi bývalýma představenýma Frant. Nedůchalem a Jánem Bábíčkem kteří obecní účty neměli vyřízené od roku 1879 až do roku 1882 tak že Výbor obecní je nemohl vyřídit až konečně se muselo žádati Zemský výbor o vyslání Zemského úředníka co na žádost představenstva obce Zemský Výbor vyslal úředníka Rudolfa Růžičku.

                      Kteří dne 7 dubna udělali pořádek.

                                                                                                Jakub Koutný

                                                                                                 tedy starosta

     V roku 1884 se prodalo na místo Josefovi Bábíčkovi vedle Jana Koutného z obecního posuňku 10 sáhů zdélky a 10 sáhů široké za 50zl.

     Též také se prodalo Cyrilovi Blahovi vedle Zemka 8 sáhů široké a 10 zdélky za 50zl. v r. 1883.

                                                                                              Koutný starosta

                 1885

     Dne 27 dubna r. 1885 po páté hodině odpoledne vypukl oheň u Jana Příkazného v čísle 20 a strávil 7 stavení a 2 stodoly totiž: Leopold Křižka, Vavřin Krištof, Hanák Franc, Mariana Viktorín, Jan Příkazký č.63,Josef Koutný stavena, Jiří Antoš, Dobiáš Měchurka stodoly a Němcovi kolna.

     Milotická obec týmto jmenovaným svrchu přispěla a darovala 6 kop slámy 4 centy sena pak 21zl.90kr. Jan Polášek jim přivezl sám ze svého 30 otépek slámy.

     Vacenovští občané jím složili po 8 otépkách slámy chalupníci jim darovali to co kdo měl, Němec a Jiří Antoš obdrželi mimo slámy každý veliků fůru drev.

                                                             Ve Vacenovicích 2ho května 1885

                                                                   Jakub Koutný starosta

                          1880

     Na nařízení c.k. okresního hejtmanství, aby každý cizí měl domovský list, tedy se s domovským listem ohlásili: a sice

1.Brázdilka Františka má dom.list ze Bzence

2.Krist Jakub má domovský list z Vlkoše

                    Roku 1885

     dne 16září se pro Milotické vyhořené darovalo 6 fůr slámy.

     V roku 1885 bylo veliké sucho a dne 16 května napadlo mnoho snihu, takže rža byly již na kvetení podobné, která byla réž pěkná, tak ji sníh zlomil a ostala už zlomená. Úroda byla dosti hojná, erteplí přitom suchu bylo hojně a pěkné, tak že byly laciné za 1zl.20kr. 100kilo réž byla i za 2zl.50kr. půlka. V tom samém roku bylo hodně vína i také bylo dobré.

                   1886

     Dne 13 větna odbývala se volba obecního zastupitelstva v přítomnosti pana komisaře Vandala vyslaného z c.k. okresního hejtmanství v Kyjově a bylo zvoleno 18 členů následujících:

                Výbor v I. sboru                                    Náhradníci:

1. František Výlet č. domu 23                                 I. Josef Klíma               č. 62

2. Josef Bábíček      ´´         24                                II. Jan Příkaský                 63

3. Martin Křižka      ´´        48                                III. Antonín Krist               57

4. Jakub Koutný      ´´         32

5. Jan Bábíček         ´´         24

6. Jozef Ingr            ´´         22

                           II. sbor

1. Martin Příkaský              31                        I. Frant. Miléř                      35

2. František Grufík             51                       II. Josef Příkaský                  33

3. Jan Bábíček                    21                      III. Frant. Grufík                    50

4. Petr Bábík                      46

5. Václav Sovák                 26

6. Frant. Řihák                   60

                           III.sbor

1. Melichar Dobeš             37                       I. Frant. Křižka                       30b.

2. Jakub Křižka                 27/a                   II. Martin Bábíček                    54

3. Jan Šťastný                   30/a                  III. Jan Macek                            27b

4. Jan Křižka                     31

5. Ant. Křižka                   54

6. Jan Křižka                     35

Dřív bývalo jen 12 členů obecního zastupitelstva

                   1886

     Dne 22května odbývala se volba obecního představenstva a byli zvoleni:

Pán Martin Křižka     č. 48 za představeného

Pán Melichar Dobeš  č. 37 za prvního radního

Pán Jan Bábíček        č. 21 za druhého radního

Pán František Výlet   č.23  za třetího radního

     Proti této volbě podal Václav Sovák č.26  26/5 stížnost (jelikož se zákonitě nevedla) c.k. okresnímu hejtmanství v Kyjově a to nařídilo, by se nová volba na radních zařídila.

     Volbu tu zařídil představený obce Martin Křižka dne 8.června 1886 a byli zvoleni ti samí radní, jen že

     Pán František Výlet     prvním radním

     Pán Jan Bábíček          druhým radním

     Pán Melichar Dobeš    třetím radním

                                                                     M Křižka

                                                                      starosta

                              1886

     Dne 9.listopadu shořel Janu Bábíčkovi č.21 velký stoh slámy v ceně 500 zlatých.

Pojištěn proti ohni nebyl. Představenstvo obce vyzvalo občany, aby každý usedlý jemu daroval aspoň 5 otépek slámy režné a domkaři dle možnosti by se jemu aspoň částečně ta škoda nahradila, což také každý učinil, jen někteří ne.

                                                                M. Křižka

                                                                  starosta

      Dne 29.května 1886 počala obec si svou tihelni na pálení tihel sama vést a převzat to vedení sám toho č. představený obce M. Křižka a bylo ustanoveno prodávat vypálené tihly pro občany za 12.zl.50kr. jeden tisíc.

Jen na to bylo v tihelni mnoho opravy. Pec k pálení tihel se musela opravovat, takřka celá nová stavět, vazba též se na ni dala nová a zdě se obtáhly železy dokola tak, že není možné aby se rozestůply.

     Šopa na skládání uhla se též pokryla deskami.

                                                             M. Křižka

                                                              starosta

                             1886

     Dne 19.srpna prodalo se místo na chalupu Josefovi Řihákovi bývalému představenému obce za cenu 20zlatých. 8 sáhů šířky a 10 sáhů zdélky. Vedle Cyrila Blahy.

     Dne 3 října 1886 prodalo se místo na chalupu Petrovi Poláškovi z Vlkoša vedle Josefa Řiháka od strany jedné a od strany druhé vedle Ignáce Příkaského celé to místo za cenu 50zlatých.

     Dne 5 října 1886 ustanovila Vysoká zemská školní rada nám na naší škole prozatímního učitele Skoušeného profesora pana Josefa Pudila, který ten den k nám přibyl a obecní výbor jemu povolil z obecní pokladny dne 10 t.m. regenerace 8zl.33kr každý měsíc vyplácet. Stát jemu vyplácel každý měsíc 25zl.

     Roku 1886 byla skrovná úroda tak že občané málo mohli polních plodin prodat, za to však byla rež i zemáky v obstojné ceně. Réž 1/2hektolitru za 3zl. až 3zl.15kr.zemáky 100 kilog.za 2zl.50kr. až 2zl.80kr.

Vína bylo o polovičku méně jak loňského roku zato však dobré a silné, že takového u nás ještě nebylo nikdy.

                                                                                   M.Křižka

                                                                                    Starosta

                                       1887

     Dne 30ledna prodalo se místo na Chalupu Melicharovi Dobešovi č.37 vedle Frant.Zůbka v ratíškovické ulici 8sáhů šířky a 10sáhů délky za cenu 50zl.vč.

     Dne (neuvedeno) vyhořely 3 domky v obci Miloticích  Bajer, Filip Domanský kolář a Jan Dobeš. Pro těchto poškozených se zařídila v naší obci sbírka totiž že každý (musel dát) usedlý dál jednu čtvrť erteplí a domkaři dle možností také dali a utržilo se za ně     a tyto peníze se odeslaly Milotickému představenstvu by pohořelé nimi podělili. Tamnější představenstvo je podělilo a zaslalo nám poděkování.

     V březnu vystavena nová šopa na dělání křidlice u tihelně a stála 280zl.50kr.

     Dne 21dubna vypukl požár v naší obci a strávil stavení přední Frant. Ingry č.22, Josefa Ingry č.22, chlévy Josefa Měchurky č.59, chlévy Frant.Řiháka č.60 stavení Ignáce Měchurky a Filipa Brázdila č.61, stodolu Josefa Klímy č.62 stodolu Jana Příkaského č.63. Ten požár vypukl u Frant. Ingry č.22 čí vinou neví se.

Tito všichni byli pojištěni proti ohni. Obec milotická hned druhého dne poslala jim na penězích 20zl.74kr. a ještě 1 fůru slámy a sena ze čež se jí (dostalo) zastalo vřelé poděkování.

Naši usedlí občané jim skládali každý 5 otépek dlouhé režné slámy aneb 1zl. na penězích a domkaři dle možností dali někteří.

     Dne 26dubna přijel do naší obce pán komisař od moravského zemského výboru v Brně k vyšetření stran samovolně v r. 1819 a v r. 1821 rozdělených obecních pozemků Hantálů a Jarošek. K účelu tomu se zavedla volba plnomocníků totiž: Se 1/4láníků 3 členy, z podsedníků 3 členy a s domkařů 3 členy a to byli:

Jan Bábíček č.24, Jan Křižka č.35, Vincenc Ingr č.46, Jozef Koutný č.64, Jan Příkaský č.20, Jan Reiskup č.36, Filip Brázdil č.61, Lukáš Macek č.85 a Vincenc Šťastný č.96.

     Tito plnomocníci byli při tom vyšetřování které 5dní trvalo pořád zaměstnaní na dané jim otázky odpovídat a konečně sepsaný o tom protokol podepsat. Též pan správce od velkostatku milotického sem přijel a k tomu své schválení dál.

     Také zde byli ze sousední obce Ratíškovic dvá cenitelé půdy kteří jsou v dotyčné obci přísežní odhadatelé Jakub Klimeš a Jan Toman kteří tam půdu ocenili k účelu tomu, aby se mohl výkupený kapitál uživatelům toho pole ustanovit. Také bylo potřeba osob takových, kteří to rozdělení pamatovali a takový byl jen jeden totiž Pavel Bábíček č.53 ten byl též předvolán a vyjádřil se že on jako chlapec to rozdělení pamatuje a věděl proč se to rozdělilo a k jakému účelu.

     Byly též od p.komisaře skůmané účty obecní z r. 1884,1885 a 1886. Představený tehdejší mnoho zažil neboť musel mít pohotově mnoholeté spise, účty a mnoho let inventáře a mnoho jiného.

                                                                                         M. Křižka

                                                                                           starosta                          

     Dne 9.května t.r. býl prokopán velký járek od tihelně s hliníku, kde se dělají tihly na pálení ač do kůta pod Hantál Frant. Bábíčka č.1 k účelu tomu, by voda s hliníku docela odpadla tak, aby se mohla hlub hlina kopat na tihly.

                                                                                        M. Křižka – starosta

Lipové stromy u zvonice zasadil František Šťastný č.28 rozený 11 června 1816 v roku 1866.

     Rok 1888 býl celkem  dosti požehnaný rži bylo málo na mandely za to však sláma velice pevná a moc sypala, tak že jeden mandel dal zrna nejméně 5/4 staré míry až 1 ½ měřice a erteplí bylo moc a pěkné a dosti v penězích, jeden metr.cent byl za 1zl.70 až 2zl.20kr. a šly všecky do Polska a Slezska, vína bylo poskrovnu.

     Roku 1887, 1888 a 1889 vysázeno mnoho lesa, celý kopec nad tihelnou pod jménem u Sajby, Uhlisko a u Potoka.

     Roku 1888 vysekal se les olšový v zadním Dřínovci půda se dala lidem do pachtu i zadarmo by se zem rozkopala a proházel se odtud široký i hluboký járek by voda odpodla až do hliníku kde dělají se tihly na pálení a přes járek se postavil most skrz jezdění.

     V tom roku se vystavila zeď ve škole dělící dvůr od zahrady školní a šopa se na dvoře na uchování dříví též vystavila.

                                                                                             M. Křižka

                                                                                              starosta

     Roku 1889

  Pořídila se cesta na malé i hrubé padělky u malého padělka zemřelého Jana Dobeše č.14. Vystaven most cesta se obházela a k hrubému padělku dědiců Fabiana Bolfa se též cesta obházela.

     Roku 1889 vystavila se okolo školy zahrádka s příčiny té jelikož škola stojí na kopci by ta zahrádka (vlastně zeď na které zahrádka stojí) břeh před školou držela a bílila vlastně obnovila se celá škola a dělal tu práci stavitel Leopold Slovák ze Strážnice a dostal od vystavění té zahrádky jen od práce      288zl.

 a od obnovení školní budovy dostal   100zl

                                               celkem   388zl. a potřebný materiál musela obec sama si dodat.

     Sjednaly se též obrazy do obou tříd. Jejich Vel. Císař pán a Císařovna, dne 1.září byla škola slavnostním způsobem posvěcena, byla zde též polní mše sv. slavnostní řeč měl důstojný pán farář Weber z Milotic a mši sv. a svěcení odbýval důst. Pan farář z Dubňan P.Oharek.

     Bylo zde moc vzácných hostí jak duchovenstva, tak učitelstva a jiné a mezi nimi se též nacházel i zástupce pana hejtmana a c.k. komisař Dr. Nevyjel a vysokorodý pan hrabě Karel Seilern z Milotic.

     Pan hrabě Karel Seilern skoupil zde od perníkářů, kteří zde byli všecky perníky asi za 50zl. a rozdal je mezi zdejší děti sám osobně. Pohoštěni byli ti hosté u starosty Martina Křižky. Předsedou m.šk.rady t.č.byl Josef Bábíček č.24.

     Dne 14 října 1889 rozšířil se járek pod Bábíčkovým Hantálem tak že vrchem nyní jest 5 metrů a k účelu tomu se vzalo s Hantála Bábíčkového č.1 3 1/2 sáhy šířky a 1 ½ sáhy vešlo do járka a 2 sáhy zůstanou vedle toho járka pokud Bábíčkův Hantál obsahuje totiž: od járka v tom stranu k Bábíčkovému Hantálu dvě sáhy šířky jsou na vždy majetkem obecním obec si tou plochou může naložit každou chvíli jak se jí líbí. Za to však jemu obec postoupila z obecního hned vedle jeho toho samého Hantála s toho konce od járka šířky 4 sáhy v prostředku 2 sáhy a 2 střevíce a v nejužším konci 2 střevíce. Délka toho jest 50 sáhů, dělá to celkem na 100 sáhů.

                                                                              Martin Křižka

                                                                                starosta

     Při komisionelním jednání bylo dnes 24.února 1890 p.inspektorem Klogarem a Drem. Perkem zjištěno, že obec Vacenovická do dnešního dne čítá 226 domů.

Přejeme obci dalšího vzrůstu.

               Dne 24 února 1890

Podepsáni: Josef Bábíček                                               Dr. Perek

                                                                                        Klogar

                                                                         Anton Křižka

     Roku 1890 přistavilo se šopy u obecní tihelny na dělání křidlice ještě tolik totiž tak velká jaká se postavila v r. 1887 a stála………..

     Rok 1890 býl na živelní pohromy bohatý, na mnoha místech řádilo krupobití tak, že mnohé obce v našem okresy jsou učinění hotoví žebráci kroupy tak všecku polní úrodu zničili že nebylo poznat ani kde co na poli růstlo, vinohrady též polámané tak že je náděje až za několik let na víno. V naší obci tak kroupi silně neřádili ale trochu přece zde nadělali škody.

                                                                                              „pravopisně neupraveno“

     Dne 14.srpna přišla živelní pohroma takový vítr že takového ten nejstarší člověk ve světě nepamatuje, podobalo se to soudnímu dni. Vítr bral všechno co mu přišlo v cestu i lidi hovadí zanesl na jiné místa, mnoho domů a stodol poboural. V naší obci poválel úplně stodoly.

     Martinu Křižkovi č.48, Vavřinu Krištofovi č.18, Janu Křižkovi 31, Petrovi Grufíkovi č.33        

     a Rozíně Zbořilové č.68. Mnoho stromů vyvráceno úplně i s kořenem, lese místy na dobro vyvráceny a polámány. Jak se jde na Růdník aleje lindová stará již asy 50let vyvrácena tak že jen některá linda zůstala stát, obecní lípa u kapličky právě naproti kapličky jak se jde do Milotic strom to starý již sta let vyvrátil vítr i s kořenem, až do té doby stály vedle sebe dvě, nýni tam zustala jen jedna a ta vyvrácena stála s té strany od Milotic.

     Obilí réž se prodávala v tomto roku za 3zl. 20kr. 1/2hl. erteple až za 2zlaté 70kr. metr.cent., řepa cukrovka za 1zl.05kr.metr.cent

                                                                                            M. Křižka

                                                                                             starosta                                                     

                                                                                             „pravopisně neupraveno“

     V lednu měsíci r.1891 velkostatek milotický žádal aby se jemu ponechala z ruky totiž bez veřejného licitací obecní honitba na 5 let za tou samou sumu jak ji měl minulých 5 let. Obecní výbor se sešel a usnesl většinou hlasů že nám, totiž jednotlivcům špatně velkostatek platí škodu od zvěře učiněnou a tedy aby tam šla deputace s výborem vyjednávat by nám byla lepší škoda placena a platili nám 150zlatých ročně jak nám platili minulých 5 let.

     Byli tam teda vyjednávat: starosta Martin Křižka, radní Výlet, radní Dobeš a Jakub Koutný a navrhli správcovi velkostatku Pavelkovi, by nám platil aspoň za jeden snop obilí jakéhokoliv odhadnutého 30kr. Ten pravil že až se poradí s panem hrabětem Karlem Seilernem a do třech dní nám dá odpověď. Odpověď nám nedali a zavolal k sobě Melichara Dobeše radního, koupil od něho pozemek Dlouhé louky za 400zl. a tím sobě spojil (totiž velkostatku koupil) Okorály s Rybníkem a nám odřezal roli Janáčky od naší honitby a připadli jemu k jeho honitbě a nyní se vyslovil že o naši honitbu nestojí. Výbor obecní se opět zešel dne 18ledna t.r. a prohlásil Melichara Dobeše za „Padoucha a bídného zrádce“ za to že obci takovou škodu (způsobil) prodáním toho pozemku učinil a usnesl se na tom by šli k hraběti ještě jednou pánové:

  Starosta, Jan Bábíček radní, Jan Křižka č.35 a Frant. Miléř, ti tam šli a pořídili tolik že se jim správce i hrabě vysmáli. Nyní se ukládá představenému obce, že on tou honitbu která se dne 3.února t.r. pronajímat bude na c.k. okresním hejtmanství v Kyjově najat musí za každou cenu.

     Starosta Martin Křižka byl od r. 1886 až do 14/8 1894 starostů.

Po Martinovi Křižkovi zvolen byl 1894 od předešlého výboru Josef Bábíček č.24 za starostu a byl starostů do 9.března 1896.

     Za jeho úřadování do pamětní knihy nic nezaznamenal.

     V roku 1895 se pronajala obecní honitba velkostatku do Hodonína za 414k ročně a velkostatek přepustíl tu stranu od lesa Vracovského až po silnicu vedoucí hranicemi od rybníka cestou po kříž Knotkový silnici až do Vacenovic a cestou až po Růdnickou aleji občanům Ingrovi Vincencovi, Uhlíkovi Antonínovi, Křižkovi Cyrilovy, Cópkovi Janovi za 30k ročního platu, Janáčky a Dlouhé louky po rolí Jana Křižky a            rovno přes Sedmirohé velkostatku Milotickému za 30k ročně!!

                                                                                                        Uhlík Antonín

                      Dne 27 února 1896

     Po dvojím odporu zestrany protivnéj záleženskéj vikonána volba obecního zastupitelstva a zvolení byli členové jak následuje a sice:

      Ve sboru III                                            I. Sbor

Antonín Uhlík       č.93                           Jan Bábíček        č.27

Šťastný Jakub       č.135                         Melichar Dobeš  č.37

Křižka Frant.         č.8                            Jan Macek           č.27

Dobeš Josef           č.166                        Křižka Cyril        č.54

Měchura Mikuláš  č.143                        Křižka Frant.       č.31

Ingr Frant.             č.45                          Jozef Bábíček      č.24

                                   II. zbor

                         Ingr Vincenc   č. 46       Miléř Frant. č.35

                         Jakub Profota  č.49        Gregorovič Michal  č.35

                        Lunga Tomáš   č.32        Houšť Antonín        č.60

Volba Představenstva

      Dne 9 března 1896 vykonala se volba představenstva obecního a zvoleni byli dole jmenovaní:

      Za starostu byl zvolen:      Ingr Vincenc    č.46

      Za radních:                        Antonín Houšť č.60

                                                Antonín Uhlík   č.93

                                                Jan Macek         č.27

     Začátek úřadování nově zvolené představenstvo i zastupitelstvo uznéslo se v sezení aby byl vizván komisař od zemského viboru k proskoumání obecního hospodaření za úřadování Martina Křižky a Josefa Bábíčka poněvadž hospodářství obecní bylo ve velikém nepořádku.

     Kterýž to komisař taky dně 15 srpna 1896 přijel a úřadoval v obci 6 neděl uvedl všechno do pořádku a za prácu zaplaceno 201zl.

      V měsíci květnu 1896 zapálil blesk mlatevňu Jana Bábyka č.29 a zhořeli při tom mlatevně Jana Šťastného č.30, Františkovi Křižkovi č.30, Martinovi Příkaskému č.37.

      Pak v tom roku 1896 byl uvalen konkurz na jmění občanské záložny ve Vacenovicích, kterážto též v roku tom zanikla.

      Představení záložny byli následující:

č.24 Josef Babyček    předseda

č.51 Frant.Grufík      místopředseda

č.48 Martin Křižka    pokladník, kdežto se v r.1894 zabyl v Brně skočil z okna, po něm převzal pokladnictví Jan Křižka č.37.

     Rok 1896 byl mokrý a chladný, obilí porostlo na poli rež byla 1 cent. m. za 7 zlatých. Zemáky byli za 1zl.50 až 3zl. m.c., seno byla u Moravy zaplaveno všechno vína žádného.

                                                      Ingr Vincenc  starosta

     V roku 1897 úroda byla dosti obstojná jen že stalymy deštěmy obyli porostlo cenu mělo rež 9zl. m.c. zemaky byli za 2zl. 10kr. m.c.

     Tehož roku se prodalo místo na domek Ignacovi Měchurovi vedle Jana Vašíčka 9 sáhů šířky zdélky 10 sahu za cenu 90zl. tehož roku vihořeli Gabryel Křižka č.92 Josef Dobeš č.95 Frolian Bělík č.126 v měsici zaři

                                                     Ingr Vincenc starosta                 pravopisně neupraveno

     Přístavba školy se stala v roku 1899, na poschodí postavil ji stavitel Cibulka Eusebius z Kyjova. Tá stavba stála 13.000zl. Obecní tihelna dala na tů stavbu za 1.300zl. materiálu, přirážky žádné nebyly.

                                                      Ingr Vincenc starosta

     Za jezerem se vysadilo olší v roku 1900 a boří u cikánového na Křivdě v r. 1901

                                                                                                                              1902

                                             Ingr Vincenc starosta

     V r. 1901 se obecní honitba prodloužila Velkostatku Hodonín s těma samými podmínkami na dalších 6 roků jak dříve užívána byla za léta minulá za 414k.

                                                Antonín Uhlík

     V roku 1903 stala se zesípka pro obec Bukovany a poškozené Moravany zesypalo se 5.m.c.rži za tu se utržilo 71 korun pro obec Bukovany se darovalo 21k. a pro Moravany poškozené povodní 50k.

     Starý zvon byl zbudován v r. 1778 na útraty obce Vacenovic. Zvon ten 50kg těžký byl opatřen po jedné straně křížem vypouklým s pnějícím na něm Kristem pod nímž byl umístěn očistec se čtyřmi trpícími, jimž anděl útěchu podává. Na druhé straně byla Korunovaná Panna Maria s Jezulátkem. Nápis na okraji zvonu byl: Od pana Martinů z Brna. Na outraty obce Vacenovské. Rok byl v písmenách těch obsažen chronologický.

                                             Bez podpisu

     Zvon ten pukl a nedával žádné ozvěny. Obec roku 1904 zvon ten vyměnila za nový od firmy Vdova a syn Hillerovi z Brna za doplatek 179k.40h pro nový zvon bylo uděláno nové ložisko.

                                            Uhlík Antonín

                                            radní a ob. hospodář

     V roku 1904 na vyzvání okresního hejtmanství v Kyjově založen byl sbor hasičský. Obec zakoupila čtyřkolovou a dvouproudní universální stříkačku od firmy Ján Féda v Kyjově s nářadím hasičským a výstrojem i látkou na služební oblek pro 30 mužů za 3400k.

     Taky v roku 1904 vystavěno bylo hasičské skladiště a kůlna a na vystavení obou staveb obec platila 134k 81h. zedníkům, tesařům 157k.10h za laty, desky atd. 135 k.40h dřevo 305k.

                                            Uhlík Antonín

     V roku 1904 byla vystavěna silnice z Milotic do Vacenovic a zároveň školní budovou přes dědinu po dolní uličku.

     Obce na stavbu silnice přispěla v obnosu 6000k a ta ve třech splátkách po 2000k. Zemní práce byla konána lidmi z Vacenovic. Stojící kaple při silnici dlouhá léta musela být zvalena.

                                            Uhlík Antonín radní

     V r. 1904 obec sázela boří na posuňku do brázd které občané koňama orali. Miléř Frant. Bábík Josef, Uhlík Antonín za vysázení platila obec dělníkům 298k.40h.

      Dne 20.ledna 1904 přivezena byla rodina Jána Macháčka z Drážďan povozem z Kyjova, obec postarala se o ubytování a stravování celé rodiny t,j, ženy a 3 dítek a veškeré výlohy platila obec. Muž Ján Macháček přijel do Vacenovic později a odvezl svoji ženu Amálii Macháčkovou do Brna do nemocnice jako chronickou a taky tam zemřela. Děti si vzali do výchovy, živení a opatrování Machálková Rozína a Výletová Magdalena. Obec jim platila měsíčně u jednoho dítěte 15k. do 14.roku.

                                             Uhlík Antonín radní

     V roku 1905 obec vystavěla nový domek v cihelni. Zedníci Šeďa Frant. a Macháček Ant. od stavby toho domku dostali 79k.20h od jednoho metru zdiva měli 90hal.

     V roku 1905 obec za sázení lesa dala dělníkům 257k.20h a za sázenice velkostatku Bzeneckému 50k. a v r. 1906 za sázenice velkostatku Bzeneckému za 20 000 kusů 40k a za vysazení dělníkům 118k65h.

                                           Uhlík Antonín radní

     V roku 1905 objednány byly střešňové stromky ze Bzence a vysázeny byly na polích vedle silnice které patří těm samým rolníkům jeden stromek stál i od vsazení 66haléřů.

     V roku 1906 obec musela na své útraty zeď celou čelní od silnice domku Jána Kremla taky veškerý materiál na tu zeď obec dodala a stavba ta provedena byla zednickým asistentem Součkem za 43k.06h.

     V roku 1905 nadešla myšlenka odvodniti naše mokré pole která za dlouhé paměti bývalo tak mokré že naši předkové místo obilí sklízeli plevel metlici viku atd. ba na mnohých místech se pole nedalo ani obdělávat a užitku nedávalo, aby se snadněji vysvětlení občanům uvedlo o odvodnění byla uspořádána schůze a občané k níž pozváni byli pán Jan Horák inženýr z Brna a pán Alois Horák z Milotic, kteří v řeči své objasnili význam odvodnění mokrých pozemků a poučení o vytvoření vodního družstva.

     Vodní družstvo se utvořilo a zvolilo si do Výboru:

     Ingr Vincenc předsedou, Uhlík Antonín místopředsedou, Houšť Frant.výbor, Michal

     Gregorovi výbor, Šťastný Jakub č.30 výbor. Zvolení funkcionáři započali z přípravnými

     prácemi odvodňovacími.

Na podání žádosti byla družstvu vodnímu udělena státní a zemská subvence ministerstvem orby 3.července 1907 ve výši 10.000k a ve třech stejných lhůtách splatili a zemská subvence ze dne 14.května 1907 v obnosu 10.200k. Tato subvence byla splatná ve dvou stejných lhůtách, první splátka 5.100k po započetí první práce, druhá pak s předložením Kolaudačního a účtovacího operátu požadována býti může.

      V r. 1907 se započalo s odvodněním ve výměře 157.3502ha některé místa se vynechali a některé se přibrali tak že se mělo odvodnit celkem 165.43ha. S prováděním prací započato bylo v srpnu 1907, práce pronajata byla podnikatelovi Havlu Součkovi z Hostějova a Rudolfu Růžičkovi z Archlebova, kteří na tomto podniku pracovali do 19.září 1907 kdy vodní družstvo provádění práce se schválením zemědělsko technického úřadu v Brně jim odebralo a další práce provádělo ve vlastní réžiji za dozoru a stálého vedení téhož úřadu kterým byl vyslán inženýr Jindřich Kajínek.

     Příjmy a vydání měl Uhlík Antonín pokladník t.č.

                                                                  Uhlík Antonín radní

     V r. 1907 nemoha se řídit starou mapou katastrální a parcelním protokolem, usnesl se obecní výber aby se objednaly nové mapi a parcelní protokol na které obec platila 244k.48h.

    Svolení se dalo Josefovi Švehlovi staršímu v Cetechovicích 8.prosince 1858 by se mu pod dal na 4 roky.

     Vyjednáno pro ofycýra za jeho Kvartýr na 10let.

     Za nářadí: Kost, šifonér lůžko sesla, stůl, kastl, noční lavor, flaška na umývadlo, šatník 1 světnice, maštal na 3 koně ze to dostane 46,62

      Prefatýn jednoduchý jizba ročně 12

                                                      spolu 58f.62

    dne 5.června 1869

V přítomnosti

Fr. Nedůchal  starosta

Fr. Výlet

Jan Babyček

zde ke stažení