Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Pranostiky

Pranostika na akt. měsíc

Když červenec pěkně hřeje, o vánocích se zima zaskvěje.

Pranostika na akt. den

Na proroka Daniele nalije též do mandele.

Východ a západ slunce

Slunce vychází:05:09

Slunce zapadá:20:46

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
25 26 27 28 29 30 1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31 1 2 3 4 5

Aktuální počasí

Počasí dnes:

21. 7. 2018

bo

Bude polojasno až oblačno, místy přeháňky nebo bouřky. Denní teploty 26 až 30°C. Noční teploty 16 až 12°C.

Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Historie obce

Obec Vacenovice leží na styku dvou geologických útvarů různého stáří a odlišného charakteru. Starší, mladotřetihorní vrstvy tvořené slíny a jíly, bohaté na vodu, jsou překrývány často mocnými vrstvami písků, navátými během poslední doby ledové ve starších čtvrtohorách z mohutných říčních naplavenin řeky Moravy. Vytvořila se tak krajina specifického rázu,  v níž se mozaikově střídají místa bohatá na vodu a místa suchá až extrémně. Písečné přesypy, vybíhající hluboko do mokřin a tvořící tak suché vyvýšeniny, chráněné ze všech stran mokřinami a bažinami a dostatek úrodné půdy, vytvářely příhodné podmínky, díky nimž bylo vacenovické okolí osídleno již od neolitu téměř nepřetržitě. První neolitičtí zemědělci budovali svá jednoduchá sídliště na písečných vyvýšeninách uprostřed mokřin. Nejstarší archeologické nálezy z okolí obce pocházejí přibližně z 5.tisíciletí př.Kr. Amatérské archeologické průzkumy, prováděné v okolí obce během posledních let umožnily sestavit průřez osídlením od neolitu a po první písemné zprávy o obci. Největší hustota zalidnění byla přitom doložena kolem 5. století př.Kr. (Keltové – osada Rúdník), dále v době Římské a největší vůbec v době Velkomoravské. Zajímavá je publikace od ratíškovického občana p. Galatíka o kopci „Náklo“ na pomezí obcí Vacenovice, Ratíškovice, Milotice a Dubňany, kde byl nedávno vybudován „liliový kříž“ a sedící socha kupce „Sáma“. Je to velmi pěkné turistické místo s rozhledem na všechny světové strany. Zatím bylo objeveno 6 slovanských sídlišť z této doby na katastru obce, z toho jedno větší, typu hradiště, východně od obce.
Nejstarší písemné zprávy o Vacenovicích jsou z počátku 13. století (rok 1228), podle nichž král Přemysl Otakar I . daroval  klášteru velehradskému 53 vesnic, mezi nimi i Vacenovice. (Listinu v jazyku latinském zkopíroval z Moravské zemské knihovny v Brně P. Josef Planita SDB, farář ve Velké nad Veličkou v roce 2003). Od téhož autora je i další listina z roku 1250, kdy jsou Velehradskému klášteru potvrzeny jeho statky a privilegia, mezi nimi i vesnice Vacenovice. K obci patřívala část bzenecké Doubravy, která je významně zapsána do dějin Vacenovic. Král Zikmund r. 1420 poskytl držiteli Vacenovic a jeho nástupcům právo pásti v toto Doubravě dobytek a rubati dřevo na stavbu a pálení. Koncem 15. století získali toto právo i všichni vacenovičtí poddaní, což byla velká výsada. Proto se v erbu Vacenovic, jako znaku obce, objevily tři žaludy, související s touto výsadou. Nejstarší pečeť Vacenovic je na listině z r. 1668. Později, od začátku 16. století až do 20. století,  patřily Vacenovice k panství milotickému. Kolem roku 1560 se ve Vacenovicích usadili habáni, kteří sehráli v dějinách obce důležitou roli. Jejich klidný a hospodářsky se rozvíjející život počátkem 17.století ukončil rázně vpád Bočkajovských vojsk. Po vydání císařského patentu v roce 1622 se museli ze země vystěhovat. Nálezy habánské keramiky v obci popisuje v knize Lidové hrnčířství a džbánařství autor Heřman Landsfeld ze Strážnice. Nejen na jeho práci navazuje archeolog a badatel Jiří Pajer ze Strážnice, kterému se podařil vpravdě „husarský“ kousek, když v roce 2005-6 objevil ve Vacenovicích v čp. 44  vypalovací habánskou pec - unikát celoevropského významu. Jeho výzkum ve Vacenovicích je zdokumentován písemně i ve filmovém zpracování. Už v roce 1848 obec podala žádost o zřízení školy a hned následující rok se učilo v panské hájovně. Ale od roku 1879 byla vybudována nová škola, která s různými nadstavbami,údržbou a rekonstrukcemi slouží dodnes. Až teprve vlastně po odfaření od Milotic v roce 1930, kdy si vacenovičtí občané vybudovali nový kostel, píše obec vlastní historii.
     Území obce Vacenovice a jejího okolí je součástí Dolnomoravského úvalu, a to tzv. Mutěnické tabule. Jde o plošinatou oblast tvořenou vátými písky, případně přesypy. Ze tří stran je obec obklopena smíšeným a listnatým lesem. Lesní masiv je vlastně součástí přírodní zóny Pomoraví a okrajovou součásti CHKO Bílé Karpaty, Natura 2000 (ptačí oblast). Je rovněž podmínkou stabilizace vátých písků, tzv. „moravské sahary“, jejíž část do kú Vacenovice zasahuje. Z hlediska vodní bilance je území deficitní, územím prochází rozvodnice velkých hydrogeologických celků a to povodí Moravy a Dyje. Přítoky vody jsou slabé. Souvislé větší vodní plochy zde není. Chráněné historické území „Jezero“ , v posledních letech zrevitalizované vodní plochy u Jezera, na Hantálech (bývalá cihelna) a nebeský rybník (zvaný Bahňák)ve Stanovisku.  Písky jsou částečně překryty písečnými hlínami.  Přesto však je zde zdroj podzemní vody, která dříve samovolně vytékala z „artézké studny“. Pak zde byly vrtány další sondy, avšak voda se nijak nevyužívá, kromě užitkové spotřeby v objektech  bývalého zemědělského družstva, v současné době s.r.o. Anticoro Bábík Josef a fi Bravenec .  Rybníček „Húštík“ ve vrchní části obce u mateřšké školy, přestože se jeho plocha hodně zmenšila, stále ještě má menší přítok vody „žídlem“ jak se u nás říká.