V únoru tomu bude už 7 let, kdy se sešlo “zdravé jádro” bývalého Radostného mládí, aby se pokusilo zahrát našemu p. faráři k 80. narozeninám. Jen málo kdo z nás věřil, že bychom se po tolika letech mohli začít pravidelně scházet, oprášit nástroje a noty a dokázat, že i když to “mládí” není už tak úplně pravda, zůstává alespoň to “radostné”. A tak jsme v únoru 2002 znovu začali. Tehdy ještě nebylo jasné jestli někde veřejně vystoupíme nebo veškeré naše “umění” zůstane v útrobách vaculkového sklepa, kde jsme začali zkoušet. Naše motivace hrát se znásobila, když nás místní farní rada požádala, abychom odehráli průvod při slavnosti Božího Těla. Poté následovalo hraní na vacenovské pouti a v říjnu hodová mše sv. Před Štědrým dnem jsme nacvičili několik koled a hráli půl hodiny před začátkem půlnoční mše v místním kostele.
Jaké bylo naše překvapení, když jsme loni obdrželi od pořadatelů Švihovského hudebního léta pozvánku. S radostí, ale také s obavami jsme pozvání přijali a začali se těšit na setkání s našimi přáteli. Vždyť naše přátelství se Švihovjáky trvá již od roku 1979, kdy jsme poprvé koncertovali na nádvoří tamního vodního hradu. Účastnit se přehlídky znamenalo přihlásit se a to pod názvem souboru a právě ten nám chyběl. Po mnoha návrzích a úvahách jsme zvolili název usedlý, ale výstižný “Vacenovští muzikanti”a ten nám už zůstal. Naše vystoupení ve Švihově sklidila, tak jako dříve, velký ohlas a setkání se známými tvářemi nutilo ke vzpomínkám na vše krásné a veselé, co jsme spolu prožili.
Náš příklad motivoval naše přátele ze Švihova natolik, že našli odvahu k založení staronové kapely a po roce zkoušení zavítali na oplátku i oni k nám do Vacenovic. A tak při příležitosti odhalení sochy mikroregionu s názvem “Listah” vystoupily hned kapely dvě, ta naše a taky ta švihovská. Kam jinam na Jižní Moravě s kamarády než do sklepa a o to víc, když je burčáková sezóna. Naštěstí jsme vše ve zdraví přežili a v neděli po obědě jsme se s nimi rozloučili se slibem brzkého setkání.
Domníváme se, že během našeho krátkého působení jsme stihli odehrát docela hodně akcí a? již výše zmiňované farní akce, tak časté hraní při oslavách narozenin našich rodinných příslušníků nebo známých a doprovázení našich malých mažoretek při jejich vystoupeních.
Mezi ty nejvýznamnější akce, ale patří vystoupení na zámku v Miloticích na Trhu místních produktů a naše poslední akce v Tasovicích u Znojma, kde jsme při příležitosti jejich hodů hráli před kostelem, obecním úřadem a při mši sv. v tamním kostele.
Aby byl výčet našeho účinkování kompletní, nesmíme opomenout hudební doprovod na poslední cestě našich spoluobčanů. Uvědomili jsme si, že i v tomto žánru by po mnoha letech měla přijít změna a to hlavně ve výběru skladeb, proto jsme začali hrát z nových not, které se již na tolika místech osvědčily.
Přejme si, aby chuť scházet se a hrát, se kterou jsme začínali zůstala a ten hudební projev, i když nebude srovnatelný s předními kapelami, byl alespoň líbivý a potěšil jak nás hrající tak i ty, kteří nás poslouchají.
Za vacenovské muzikanty Antonín Blaha
 |
